24.7. 2022 – Barbora: Viditelnost na mělčinách je poznamenaná sobotním deštěm i nedělním množstvím koupajících se návštěvníků. Přikládám alespoň ilustrativní snímek z odpoledního osvěžení.
Tag Archives: Olympus E-M1 III
Ciconia nigra – 11.7. 2022
Ciconia nigra @ Labské pískovce – Po pracovním víkendu přišlo pracovní pondělí. Odpoledne jsem již potřeboval dobít životní energii u vody v přírodě. Inu vyrazil jsem k lesnímu potůčku otestovat novou sadu NiSi filtrů. Jen tak pro jistotu a asi i trochu ze zvyku jsem kromě malé podvodní sestavy v batohu nechal i „Miláška“ (Oly 300mm f/4). U vody se mi příliš nedařilo, ale pozitivní životní energii jsem dobil a vyrazil jsem tedy lesem zpět. Jen co jsem vylezl z údolí, tak se mi na hranici lesa naskytl přes louku zarostlou travou tak vysokou, že se v ní ztrácela i vysoká, zajímavý výhled na nedaleko sedícího čápa černého. Tak nakonec opět došlo na „Miláška“.
The Eye of Barad dûr
Octopus vulgaris @ Croatia: Island/Lighthouse Sušac – Oko Mordoru (EMWL + Olympus 60mm + Olympus E-M1 III)
Black Light Theatre
Loligo vulgaris @ Croatia: Island/Lighthouse Sušac – černé divadlo s olihní obecnou (Olympus 8mm f/1,8 + Olympus E-M1 III)
Emperor – Hermodice carunculata
Emperor (Hermodice carunculata@ Croatia) – mnohoštětinatec z čeledi Amphinomidae, který je na mělčinách Jadranu prakticky všudypřítomný. Minimálně pohledem shora jej dobře zná každý, kdo se potápí od Jadranu až po Atlantik. Nebývá ovšem až tak obvyklé se mu podívat přímo do „tváře“, tak výše přidávám jeden dokumentační makro snímek „tváře imperátora“ spíše jako zajímavost (via Olympus 60mm f/2,8 s EMWL 100°). Pokud jste se s hermodicí, která je v našich novinách spíše známá pod přezdívkou „ohnivý červ“, dosud nesetkali, tak níže přikládám i jeden širokoúhlý záběr (via Olympus 12mm f/2).
V minulém roce (2021) po deseti letech rekonstrukce Národní muzeum otevíralo stálé zoologické expozice. U vystavených druhů tak vyvstala přirozená potřeba je pojmenovat v rodném jazyce většiny návštěvníků. Jedním z potenciálně problematických exemplářů nemajících české jméno byla právě i Hermodice carunculata. Národní muzeum jako „tradiční“ vydavatel českého názvosloví pojmenoval tento druh jako hermodici ohnivou. Český název tak reflektuje obranu tohoto druhu pomocí lámavých štětinek uvolňujících pálivé toxiny. V případě vyrušení je hermodice schopna ony stětinky vysunout a rozvinout viz foto.
Hermodice ohnivé jsou nenasytní predátoři, kteří se živí měkkými i tvrdými korály, sasankami a malými korýši. Preferují jako potravu tkáně žahavců, ale jako správní potravní oportunisti nepohrdnou ani jinou potravou.