Výprava na kontinent klidu, přátelství, hrubé síly a panenské přírody je za námi. Mnoho věcí jsem předpokládal a mnoho věcí, které jsme zažili, jsem si představoval naprosto odlišně. Výprava to byla vskutku životní a při zpětném ohlédnutí náročná, ale zároveň naprosto úžasná. I to, co se zdálo býti na první pohled jako špatné se nakonec ukázalo přínosné, správné a povznášející ducha nebo tělo.
Antarctica @ Global Surveyor 2023 – Kontinent demonstrujícím zároveň hrubou sílu i křehkost. Hory, ledovce, icebergy a praktické ukázky působení exogenních procesů jak z výuky „geomorfologie“ nad hladinou i pod hladinou, ale to je na jiný příběh. Před cestou jsme očekávali na srážky skromné prostředí s jasnou oblohou a více jsme se mýlit nemohli. Vše se mění a na Antarktidě jsme to viděli v plné síle. Jasné nebe jsme za celou dubu expedice viděli jen na pár hodin. Avšak deště jsme si užili až přespříliš. To nebyl déšť, ale liják za lijákem, který občas přešel v sněhovou vánici. Na britské základně Port Lockroy, to je ta základna jejíž budovy měsíc před naší cestou totálně pohřbila blesková sněhová kalamita a na pomoc s odklízením čtyřmetrové vrstvy sněhu muselo přispěchat královské námořnictvo, v letošním roce naměřila absolutní maximum srážek od roku 1986 (měření běží od roku 1986). Stávající posádka čítající čtyři ženy nám lehce poupravila medii vytvořený dramatický obraz. Nešlo o záchranu, ale o pomoc. Samy by tam to množství sněhu odklízely až dodnes. Každopádně čísla mluví jasně a klima v Antarktidě se neúprosně rychle dramaticky mění.
Humpback whales @ Antarctica – Keporkak (Megaptera novaeangliae): „Prosím tě, až uvidíš velrybu, tak nás hlavně nebuď!“ to bylo všeobecné pravidlo platící na expediční palchetnici po vplutí do Paradise Bay. Tato zátoka patřila opravdu mezi to nejhezčí, co jsme během expedice na Antarktidě viděli. Keporkaci vlevo, vpravo, před námi i za námi. Je to opravdu úžasné místo. Místo úplně vyzývalo k zanoření a potápění se ve společnosti velryb. Bohužel potápění s velrybami nám nevyšlo i přesto, že jsem ve vodách Paradise Bay strávil dvakrát dvě hodiny. Počasí, viditelnost (3-4 metry) a i samy velryby to vše nám při potápění bohužel nepřálo. Překvapivě navzdory neschopnosti vyfotit je pod hladinou byly zážitky z expediční plachetnice a z člunu natolik pěkné a silné, že i přes to všechno jsme i jako potápěči opouštěli Paradise Bay naprosto spokojeni.
Tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx) @ Antarctica – “raptor” Antarktidy. V Arktidě na severu stojí lední medvěd (Ursus maritimus) na vrcholu potravního řetězce. Na jihu v Antarktidě lední medvědi nejsou a jejich pomyslným protějškem na jižní polokouli je právě tuleň leopardí. Mocné samice dosahují délky až 4 metrů a jejich hmotnost může přesahovat až 400 kg. Samci tuleně leopardího jsou výrazně menší (max 2,5 a 320 kg). Tuleň leopardí stojí spolu s kosatkou dravou na vrcholu potravního řetězce Antarktidy.
Tritonka římská (Charonia lampas) @ Lastovo/Croatia
10.-18.6. 2022 Sušac Island/Lighthouse: Blíží se konec roku 2022 a při obvyklém prosincovém bilancování roku a ohlédnutím za letošními akcemi jsem si uvědomil, že jsem pozapomněl na naší letošní výpravu na ostrov Sušac. Akce to byla prakticky odpočinková a extrémně na pohodu. Tyto vody pro nás nejsou ničím novým a tak relaxace nad i pod hladinou byla hlavní náplní. Tak snad jen zjednodušenou formou „story“ příspěvku vytvořím záznam do pomyslného deníku našich akcí.
Freedive team: Jarda Huňa, Petr Kapoun, Honza Růžička, Honza Krejčík, Radek Strýhal, Jirka Prskavec, Ben Reisner a Honza Kepič
Ve vodách kolem ostrově nás přivítala perfektní viditelnost 30+ metrů. Bohužel s podvodním životem a to zejména z pohledu ryb i langust to bylo výrazně horší než v minulosti. Ovšem jiných živočichů např. žebernatek a tritonek bylo na mělčinách ostrova opravdu mnoho.
Tritonka Charonia lampas lampas (Mediterranean triton) @ Sušac
Žebernatka stlačená Leucothea multicornis @ Sušac
