26.9. 2021 – Ben’s Kingdom: Opravdu instantní akce, kdy se ozval kamarád: „Nechceš zítra přijet. Budu doma sám, tak popovídáme, probereme techniku a navštívíme pár mých oblíbených lokalit v horských řekách severního Rakouska.“ No takové pozvání prostě nejde odmítnout.
Fotograficky to sice nevyšlo nejlépe díky většímu množství částic vznášejících se v tom období ve vodě, ale super akce. Rozhodně není úplně běžné dostat se místa s takovou přirozenou koncentrací ryb ve volné přírodě a navíc ještě ryb tak zajímavých.
9.7. 2021 – Milada: Druhý test WWL-1 tentokrát v plnotučné sestavě (Nauticam NA-EM1X, 2x Ikelite DS160, WWL-1 a CMC-1). No musím říci, že zaclonění celkem prospívá i WWL-1 a na clonu 5,6 – 8 se mi s ním pracovalo tentokrát dobře a i ostření zvládal kompromisní objektiv 14-42mm EZ bez problémů. CMC-1 jsem v kombinaci s 14-42mm EZ také vyzkoušel, ale prostě 60mm f/2.8 a CMC-1 je zcela jiný druh kávy (makro vs super makro). Z mého pohledu je subjektivně aktuálně zajímavější výstup WWL-1 na 42mm než CMC-1 na 42mm.
Viditelnost se na jezeře díky intenzivním srážkám a silnému větru celkem pokazila. Většinou se viditelnost pohybuje kolem 3-4m s tím, že existují místa kde je viditelnost méně než 1 metr (typicky mělčiny poblíž břehu či u vlnolamů), ale jsou také místa (typicky v závětří), kde dosahuje až k 6m. Na hloubkách je obecně viditelnost hodně špatná. Východní strana, kde jsem trávil většinu času (začátek a konec ponoru) je na tom s viditelností aktuálně hůře než západní či jižní.
Želva bahenní na severu Čech se pěkně po dvou letech připomněla na sociálních sítích. Byl to super a nečekaný zážitek. Bohužel od té doby (13.6. 2019) jsem ji tady u nás na severu už znovu nepotkal. https://www.apneasite.cz/emys-orbicularis-cr/
6.6. 2021 – Užovka obojková: Vysychající vodní plocha znamená zvýšenou koncentraci živočichů, velkou potravní konkurenci a také zvýšené množství predátorů. Dnešní odpoledne jsem strávil u jedné takové „umírající“ vodní plochy a mezi nejzajímavější i nejaktivnější predátory patřily užovky obojkové. Během tří hodin jsem na lokalitě pozoroval čtyři kusy. Z nichž jedna byla „vstřícnější“ lidské přítomnosti a nechala se velmi opatrně vyfotit i pod hladinou v menším přítokovém potůčku (viz foto via TG-6, díky Olympusu za vzdálené ovládání mobilním telefonem).
Při jejím druhém návratu do vody ji moje setrvalá přítomnost přímo v přítoku asi zaskočila. Nejprve zaujala obranou pozici a hrdinsky na mě zasyčela. Bohužel ten okamžik jsem fotograficky promrhal a přiznám se, že jsem se i lekl. Pár snímků se mi ovšem nakonec také podařilo (viz foto via E-M1X).
Zbývající tři se chovaly jako standardní ostražité užovky a vždy, když se ke mně přiblížily do již fotograficky zajímavé vzdálenosti, tak mě nakonec prozradil jen drobný pohyb při ostření a okamžitě preferovaly únik.
4.6. 2021 – Barbora: Půlnoční potápění na Barboře je prakticky vždy o úhořích a tentokrát tomu nebylo jinak. Bohužel v nejzajímavějších místech na pozorování ryb se viditelnost výrazně od minulého týdne zhoršila a aktuálně se pohybuje jen mezi 0,5 až jedním metrem. Obecně v okolí pontonu (potápěčského polygonu) je viditelnost pěkná, ale směrem za západ se neuvěřitelně rychle zhoršuje a na mělčinách od jihu až na západ je viditelnost tragická. Bohužel to je i místo, kde je nejvíce úhořů. Naštěstí EMWL umožňuje relativně „rozumnou“ fotografii i v takto špatných podmínkách. Škoda jen toho nehezkého bahnitého dna Babory. Příště to bude na noční freečko asi viditelnosti navzdory Milada. Když už není modrá/slaná, tak alespoň zelná místo hnědé.
24.5. 2021 – Barbora: Pracovní nasazení posledních dnů se stalo duševně nesnesitelným a vyvolalo ve mně silnou touhu ticha, chladu a tlaku. Zatím jsem nenašel lepší balzám na duši, než je chladivý nehlučný svět pod hladinou. Raději jsem to tentokrát pojal lehčeji, odpočinkově a vzal jsem si jen malý makro set. Přidávám pár dokumentačních fotografií, které se původně v hledáčku pod vodou zdály o něco zajímavější než na monitoru počítače. Prvním je relativně zajímavý efekt bublin u invazivního maličkého raka pruhovaného (velikost cca 2 cm). Další fotografie jsou opět jikry okouna. Aktuálně je již většina plůdku okouna na jezeře vykulená, tak spíše jen pro zajímavost pár dokumentačních fotografií.