16.4. 2022 – Labské pískovce: Alpine newt / Mesotriton alpestris @ Labské pískovce
Category Archives: Dive Sites
Interview with a blue shark
28.3. 2022 – Cabo San Lucas: Interview with a blue shark 😉
Prionace glauca @ Mexico / Cabo San Lucas
Y-40 The Deep Joy
Y-40 The Deep Joy – 02/2022: Minulý týden jsme strávili čtyři dni v Y-40. V suchých číslech by se pobyt dal shrnout jako 4 dny v Montegrotto, 9 hodin tréninkových session ve vodě, více jak 3 hodiny na dně 1363 testovacích snímků a více jak 800 záblesků. Poslední dva údaje také odrážejí můj primární cíl a tím bylo testování malé univerzální a tím i kompromisní UW fotografické sestavy.
Voda byla z pohledu tréningu relaxace na hloubkách prakticky ideální. Perfektní teplota a příjemné minerální složení vody jsou parametry, které poskytovaly výborné podmínky pro relaxaci. Subjektivně z pohledu UW fotografie byla minerální voda určitou výzvou, kterou navíc velmi podtrhovala relativně nízká úroveň osvětlení a velmi rozmanité i dynamicky se měnící světelné podmínky. Místy pronikají do vody paprsky slunce a zbarvují vodu od malachitové až po žlutou. Ve stínech přechází malachitová v modrou. Relativně nedostatečné umělé osvětlení se místy barevně přetahuje se sluncem dynamicky měnícím intenzitu díky nízko přecházející oblačnosti. Pokud do našeho světelného mixu přidáme i testování dvou nových blesků Inon Z-330 II, které mají relativně chladné svělo a velmi intenzivně se odrážejí od obložení bazénu, tak máme podmínky pro testování malé sestavy založené na MFT čipu prakticky ideální. Co lepšího si lze pro testování přát než hraniční podmínky, které je taková sestava schopná pojmout. Mnohdy jsem se vydal i za hranice toho, co může MFT s kompromisním 14-42mm f/3,5-5,6 technicky zvládnout a tak z pohledu zkušeností to byla opravdu velmi přínosná akce.
Y-40 je velmi pěkný bazén plný pěkných atrakcí, ale bohužel pro nás freedivery jsou prakticky všechny prolézačky v podobě umělých jeskyní zapovězeny a to z bezpečnostních důvodů. Tyto bezpečnostní zákazy mi připadaly jako zbytečné díky množství únikových východů, ale to pouze do první sobotní session. V tu chvíli jsem pochopil. Během víkendu se bazén změnil na kotlík plný freediverů a připomínal spíše velmi hustou vařící se „braboračku“ (viz video na konci článku). V jednu chvíli mi to již nedalo a jal jsem se jen pro zajímavost spočítat množství lidí ve vodě. Napočítal jsem 48 freediverů jen ve vodě a u bazénu se pohybovala další více než desítka. To je na tak malou vodní plochu opravdu příliš. Pokud se někdy budete do Y-40 chystat, tak ideálně v týdnu. Protože víkend byl naprostým masakrem.
Sestava založená na housingu NA-EM1III, WWL-1, 2x Inon Z-330II je z pohledu ergonomie pohybu pod vodou opravdu velmi příjemná a nemá naprosto smyl srovnávat ji z pohledu pohybu/odporu s plnou sestavou založenou na velkém domeportu, plném DSLR housingu a dvou velkých blescích na ramenech vybavenými floaty. Naopak slabinou takové sestavy je kombinace MFT senzoru, málo světelného kompromisního objektivu a velmi nízkého množství světla, které se v daných podmínkách nedalo příliš esteticky kompenzovat zábleskem Inon Z-330. Tím se dostávám k bleskům samotným. Z-330II je z pohledu ergonomie skvělý blesk, ale kvalita jeho záblesků je z mého pohledu nepříjemně daleko od kvality záblesků blesků Ikelite DS-160. Světlo produkované Z-330 je z mého pohledu o dost tvrdší, daleko více bodové a také chladné tj. celkově tedy příliš tvrdě separuje blesky osvětlené popředí od pozadí. Díky tomu se Z-330 pro close-focus wide-angle záběry, kde je vyžadována i nějaká rovnováha s přirozeným světlem scény příliš nehodí a to ani se soft difuzéry. Vhodným doplňkem Z-330II tak pro tento typ záběrů bude pravděpodobně oteplující difuzér (zlepšení barevné teploty), ND filtr (snížení výkonu blesků i pod za 1/64 záblesku), dome difuzér (změkčení a rozprostření světla záblesku). Po taktové zkušenosti jsem je okamžitě objednal a jsou již doma, tak uvidíme třeba po dalším testování v polském Deepspotu. Obecně do podmínek Y-40 by se více hodila sestava založená na fisheye 8mm f/1,8 nebo rectilinear-ním 7-14mm f/2,8.
St. Freediver
Y-40 The Deep Joy: St. Freediver
Y-40 The Deep Joy – 02/2022
22.2. 2022 – Y-40 The Deep Joy: Včera jsme se vrátili z tréninkového pobytu v Y-40 zaměřeného zejména na relaxaci na hloubkách. Byly to příjemně strávené 4 dny potápění v krásně teplé minerální vodě. Několik pěkných chvilek společného nedýchání s přáteli se mi snad i podařilo zachytit. Mým osobním cílem byl test nové o něco kompromisnější UW sestavy v kontrolovaných podmínkách, což se mi relativně dobře podařilo. Získal jsem potvrzení očekávaných pozitiv sestavy a co je mnohem důležitější odnesl jsem si nová relativně významná negativa spojená s touto sestavou včetně způsobu jejich možné kompenzace (to je na jiný technický článek, který asi většinu lidí nebude zajímat). Podmínky na potápění byly prakticky ideální. Podmínky na focení byly výzvou. Low-light fotografie není silnou stránkou ani mé „plnotučné“ podvodní sestavy a v případě kompromisní malé sestavy se již stávala limitem vzhledem k světelným podmínkám, které na Y-40 panovaly. V co nejkratší době se pokusím fotografie probrat a poskytnout celému teamu i včetně těch pouze dokumentační kvality.
Hucho hucho – 2022/01 (AT)
Setkání s největší evropskou lososovitou rybou je vždy krásné. Dobré podmínky a průzračná voda mají schopnost takové setkání umocnit do životní vzpomínky. Světelné podmínky nám bohužel tentokrát příliš nepřály, ale voda byla krásná a hlavatky velmi trpělivé. Na letošní lednové setkání s těmito krásnými rybami budu dlouho vzpomínat.
Instantní akce bývají nejlepší a jinak tomu nebylo ani v tomto případě. Úporný pracovní týden se blížil ke konci a příjemný telefonát kamaráda Bena nastavil plán na víkend. Počasí vypadalo naprosto úžasně, ale ve chvíli, kdy jsme se přiblížili k lokalitě nás uvítala hustá mlha a ta nás střídavě se silnou oblačností provázela bohužel celý den. Ovšem voda byla naprosto perfektní. Viditelnost v proudící vodě protkané korálky vzduchových bublin přesahovala bezpečně šest metrů. No a to hlavní, hned na prvním místě dvě krásné hlavatky, z nichž jedna bezpečně přesahovala 120 centimetrů.
V hlubších tůních byla viditelnost o poznání horší a samozřejmě, že naše aktivita u dna ji příliš nezlepšovala. Ovšem hlavatky byly i tam a tak viditelnost byla jen menší obtíží jinak dalšího příjemného setkání.
Doma v okolí jsem prolezl kdejakou řeku a narazil jsem i na zajímavé živočichy, ale viditelnost v řekách mého rodného kraje je prostě celoročně skličující a to včetně horských řek a říček. Řeky severního Rakouska jsou z tohoto pohledu zcela jinou zkušeností a první ochutnávka na Traunu před 3 lety byla jako úžasný sen. Ben má místní lokality nachozené a propotápěné skrz na skrz. Nechtělo se mi příliš takové místo s hlavatkami opouštět, ale můj průvodce tamní vodu zná a tak informace „Pojďme to zkusit ještě o pár set metrů dolů po proudu, tam je takové pěkné místečko a určitě tam teď budou.“ Byla jednoznačným impulsem k přesunu.
Přesun níže podél toku byl vynikající nápad. Jednak jsem pohybem nad hladinou navzdory mrazivým teplotám prohřál tělo a lehce jsem si tím i zahřál neopren před potápění na další lokalitě. V místě nás uvítala velmi rychle proudící voda, ve které již vzduchové korálky tvořily zajímavé obrazce. Kromě běžných ryb v tomto pásmu nás uvítala také jedna menší hlavatka, ale za to neuvěřitelně trpělivá. Tedy menší, když mluvíme o největší evropské lososovité rybě, tak menší znamená lehce přesahující jeden metr. Tak vhodněji spíše než menší řekněme mladší hlavatka stáří cca 10 let.
Nepamatuji si kdy naposledy mě z vody vyhnala zima, ale tentokrát to tak bylo a vyjma spousty fotografií jsem si přivezl i nějaké to „obohacení“ na zdraví. Na tato místa se rád vrátím. Instantní velmi pěkná akce a níže připojuji velmi krátké ilustrativní video hlavatky (Hucho hucho).