CHKO Labské pískovce: Krkavec velký (Corvus corax) – víkend je opět tady a přednost dostal odpolední relax na Labských pískovcích (DRY tag) před dalším ponorem do složek fotografií z Karibiku a Antarktidy. Krmení mladých krkavců bylo balzámem na duši.
17.9. 2022 – Jelení říje 2022 @ Labské pískovce: Po delší době opět DRY tag. Nestihl jsem se ještě probrat UW fotkami z minulého týdne z kajakově-freečkovací akce ve Španělsku a příští týden nás čeká freečkovací katamaran na Jadranu. Loni jsem jelení říji propásl a letos to vypadalo na jediný volný víkend v září a říjnu. Tento víkend. Počasí zatraceně nepříjemné, ale lepší déšť než jasno a ostré slunce. Nakonec to vyšlo parádně. Sice i vojenské pončo tonulo v tom vodopádu, co se u nás na Labských pískovcích během dopoledne spustil, ale užil jsem si pěkný několikahodinový lov (tedy fotolov). Opět jsem po dvou letech zopakoval stejnou chybu a nevzal jsem si kratší ohnisko 40-150mm, ale jen 150-400mm. No a těch 150mm bylo opravdu stále proklatě moc. Vítr se mi podařilo včas obejít a byl to zase zážitek, až mi z jejich blízkosti běhal mráz po zádech. Přikládám dvě fotky jelena evropského/lesního Cervus elaphus jednu ohniskem 150mm f/4,5 a druhou na opačném konci 400mm f/4,5.
Ciconia nigra @ Labské pískovce – Po pracovním víkendu přišlo pracovní pondělí. Odpoledne jsem již potřeboval dobít životní energii u vody v přírodě. Inu vyrazil jsem k lesnímu potůčku otestovat novou sadu NiSi filtrů. Jen tak pro jistotu a asi i trochu ze zvyku jsem kromě malé podvodní sestavy v batohu nechal i „Miláška“ (Oly 300mm f/4). U vody se mi příliš nedařilo, ale pozitivní životní energii jsem dobil a vyrazil jsem tedy lesem zpět. Jen co jsem vylezl z údolí, tak se mi na hranici lesa naskytl přes louku zarostlou travou tak vysokou, že se v ní ztrácela i vysoká, zajímavý výhled na nedaleko sedícího čápa černého. Tak nakonec opět došlo na „Miláška“.
23.4. 2022 – Oborský rybník: Společně se stráží přírody jsme dnes provizorně částečně zahradili výpusť rybníka. Výpusť byla prakticky kompletně otevřená subjektivně to vypadá spíše na úmyslný čin (rozebrání) než nehodu. Část původní výplně výpusti hráze byla i zepředu a voda by to vše vyrazila po proudu. Možná by stálo za to ověřit, zda se majitel nerozhodl pro opravu? V takto nevhodném termínu by to bylo trestuhodné. Pokud je to vandalství nebo nehoda, tak s tím asi nic nenaděláme. Bohužel v původním litorálu bočního přítoku bylo již velké množství uschlých nebo „uvařených“ žabích snůšek (ropuších a bohužel i skokaních).
Něco jsme zkusili přestěhovat do vody, ale nejspíše to bylo zbytečné. Jak jsme snížili průtok výpustí, tak se začala hladina rybníka zvedat a k večeru už byla hladina o cca 15-20 cm výše. Zároveň jsme i dole pod výpustí/přelivem udělali malou zábranu aby i obojživelníkům a jejím snůškám pod výpustí nebylo během sníženého průtoku příliš „úzko/sucho“.
16.4. 2022 – Labské pískovce: Alpine newt / Mesotriton alpestris @ Labské pískovce
Pokud procházíte krajinou Labských pískovců, tak Vás může upoutat dovádění krkavců velkých (Corvus corax). Letecká akrobacie, vzájemná péče a dovádění těchto vlků nebes je opravdu zajímavou podívanou.
Zakrátko opět nastane čas hnízdění krkavců (únor-duben). Na našich lokalitách (levobřežní část Labských pískovců) krkavci při hnízdění často sdílí lokalitu se sokolem stěhovavým (Falco peregrinus) ať již se jedná o sdílení z důvodu nouze nedostatečného množství vhodných hnízdišť nebo společné využívání dočasně chráněných ploch v okolí hnízd sokola. V tomto ohledu se velmi snadno zamění příčina a důsledek. Každopádně úvodní fáze nastavování pravidel na hnízdišti a setkání akrobata (krkavce) s lovcem (sokolem), je vždy zajímavé a velmi hlasité.
Drzí akrobaté hlasitě dorážejí na nejrychlejšího stíhače zvířecího nebe. Zdánlivě celá situace vypadá vyrovnaně a sokol zpravidla buď znechuceně opustí svou oblíbenou odsedávku, obdobně jako my opouštíme podvečer mokřad před obtěžujícím hmyzem, nebo přenese vzájemnou argumentaci do volného prostoru, kde pro něj nejsou krkavci konkurencí. Oba druhy se potravinově doplňují a nekonkurují si. Navíc se zdá, že přítomnost velmi ostražitého krkavce je pro sokola výhodou a krkavec, tak potenciálně plní roli systému včasné výstrahy před blížícím se nebezpečím. Odvaha krkavců a vzájemné hlasité vyříkávání si pravidel většinou končí s návratem větší samice sokola „z dovolené“ na hnízdo.
Návratu „míru“ do lokality přispívá i časový posun hnízdních fází mezi krkavcem a sokolem. Krkavci jsou typicky během března, kdy sedí na násadě, v okolí hnízda velmi tiší a nenápadní. Sokol je naopak v tomto období na svém hnízdišti velmi aktivní. Ve své domovské oblasti má pár krkavců obvykle několik hnízdišť, z nichž si pro daný rok vybere to nejvhodnější.
Hnízdění v číslech: Samice krkavce snáší vejce (4-6) typicky v březnu (od poloviny února až po začátek dubna, dle podmínek) a následně sedí na násadě přibližně 20 dní (18-21). Hnízdní péče (délka pobytu mláďat na hnízdě) krkavců je cca 40 dní (35-49).
Pokud v nadcházejícím období narazíte v CHKO Labské pískovce na plochy s dočasným omezením vstupu, tak tato omezení prosím respektujte. Krkavci hnízdí v období, kdy následně Vaše přítomnost v blízkosti jejich hnízdiště pravděpodobně donutí samici opustit hnízdo a následně dochází velmi rychle k prochládání vajec.
Galerie Corvus corax 01/2022 via Olympus E-M1X + 150-400mm:
Přiložené fotografie: Polsko 01/2022
