Včerejší (8.7. 2021) poslech Českého rozhlasu při cestě na lokalitu dobře připomenul, jaká válka umí být a jak se k ní i civilizovaná země může postupnými krůčky dostat. Při poslechu archivních komentářů Jugoslávců ze začátku července roku 1991 mě lehce mrazilo v zádech a vybavila se mi smutná vzpomínka na to, jak mě před 3 lety na základě natočeného videa vraku letadla kontaktovala rodina sestřeleného pilota. V roce 1991 mi bylo 16 let a tehdy to pro mě i přes svou aktuálnost bylo pravděpodobně právě díky věku něco hodně vzdáleného. Čím je člověk starší a čím více toho o jugoslávské nejdříve politické krizi a následně válce ví, tak tím je mu z toho vlastně více a více smutno. Letos až budeme proplouvat kolem Rogoznice, tak se na toto místo i tento vrak budu dívat naprosto jinýma očima.
