V roce 1915 kapitán lodi Guvernøren úmyslně najel na mělčinu, aby zachránil svou posádku a velrybí tuk poté, co na palubě lodi vypukl požár. Pár let předtím byla Antarktida centrem hrdinského věku objevování a přitahovala slavné dobrodruhy, jako byli Robert Falcon Scott, Roald Amundsen a sir Ernest Shackleton.
Součástí historické minulosti Antarktidy jsou nejen dobyvatelské výpravy těchto objevitelů, ale i fascinující příběhy o zkouškách a strastech mužů na poněkud pragmatičtějších cestách jako byla poslední cesta lodi Guvernøren.
Příběh lodi Guvernøren (často také zmiňované jako Governoren) následuje, přesněji řečeno o devět dní, po stejně poutavém příběhu ztroskotání slavné Shackletonovy lodi Endurance. Jen 800 mil od ztroskotané Endurance (18.1. 1915) ztroskotala i loď Guvernøren. Loď, která kdysi sloužila pro přepravu dobytka, byla přestavěna na ve své době jednu z největších velrybářských továren a až do 27. ledna 1915 plnila své povinnosti plovoucí továrny.
V té době nebylo budování velrybářských zařízení na pevnině v Antarktidě vždy proveditelné. Obrovské lodě jako Guvernøren se staly ideálními nosiči všeho potřebného pro lov a harpunování velryb. Navíc, když byly velryby vyzdviženy na palubu, poskytovaly lodě prostor pro flensing (odstraňování velrybího tuku) a oddělení dalších použitelných částí velryby.
Plovoucí továrny jako Guvernøren byly navrženy jako místa pro proces lovu velryb od začátku do konce, posádka byla schopna zpracovat celé velryby na olej a další cenné komodity. Tyto tovární lodě také nesly velké kotle s obrovskými nádržemi pro uchovávání a skladování hotového velrybího oleje, dokud plavidlo nedorazilo na místo určení. Co se týče kapacity, Guvernøren byl známý tím, že kdysi produkoval více než 22 000 galonů oleje. Norové tuto loď považovali za špičku mezi továrními loděmi a za jednu z technicky nejdokonalejších.
Když velrybářská mise Guvernørenu v roce 1915 končila, uspořádala posádka večírek na oslavu úspěchu namáhavé dlouhé mise lovu a zpracování velryb. Radost z blížícího se dlouho očekávaného návratu domů vystřídal boj o holý život. Pracovní paluby Guvernørenu byly určeny pro práci s flendry, a ne pro tanec a večírky. Oslava se tak konala v podpalubí. No a to se stalo právě Guvernørenu osudným.
Neví se přesně jak loď vzplála. Nikoliv nadarmo je oheň i na běžné lodi pro námořníky noční můrou. Někdo možná při příliš bujarém tanci shodil lampu ze stolu. Na palubě Guvernøren byly tisíce galonů velrybího oleje, připraveného k odvozu do Norska. Tento olej vydatně živil požár a ten se tak velmi rychle vymkl kontrole. Ačkoli to mělo za následek strašlivou ztrátu velrybího oleje i lodi, kapitán najel lodí na mělčinu ostrova Enterprise. Celá posádka čítající 85 osob tak mohla uniknout, jen aby sledovala, jak se hořící loď mění v trosky. Ta výheň musela být neuvěřitelná.
Nikdo z posádky nebyl naštěstí život ohrožujícím způsobem zraněn a všichni byli nakonec zachráněni jinou velrybářskou lodí. Požár a ztroskotání lodi Guvernøren muselo být ve své době obrovskou ekonomickou ztrátou a neúspěchem pro toto odvětví. Dnes si to mnoho lidí neuvědomuje, ale velryby byly jedním z klíčů umožňujících průmyslovou revoluci. Velmi zjednodušeně jejich tuk mazal stroje, které lidstvo dovezly do 21. století.
Potápění na historickém autentickém vraku je vždy velmi silný zážitek. V případě vraku lodi Guvernøren je ponor navíc umocněn dramatickým prostředím ostrova Enterprise i antarktickými podmínkami. Guvernøren je nyní neuvěřitelnou prolézačkou spletitých kanálů a chodeb. Některé průchody/průlezy vznikly při přestavbě na velrybářskou továrnu jiné vytvořil požár a mocný zub času, který se již intenzivně prokousává trupem lodi. Blízkost břehu a tedy i blízkost tajících ledovců ovšem dramaticky zhoršuje viditelnost.
Sladká voda z ledovců se zde mocně míchá se slanou vodou zátoky. Vytvořená haloklina je tak díky proudům rozvířená a tvoří tak jakousi téměř všepřítomnou pulzující podvodní „mlhu“. Uvnitř vraku je možné najít prostory, kde narazíte i na čistou sladkou vodu a viditelnost se pak najednou skokově zlepšuje. Ovšem stačí do prostoru neopatrně vplout a scéna se dramaticky změní. Nejde ani tak o rozvíření sedimentů. Viditelnost je stále relativně dobrá a stále vše vidíte, ale vaše oči najednou nejsou schopny nějak zaostřit. V prostoru se vytvoří několik vrstev slané a sladké vody s rozdílným indexem lomu (pocit jako když se díváte přes pohybující se zvlněné plexisklo či jako když vám někdo střídavě velmi rychle nasazuje a sundává dioptrické brýle).
Z posádky naší expediční plachetnice Global Surveyor jsme se nakonec v důsledku aktuálních nepříznivých podmínek nad hladinou i horší viditelnosti pod hladinou odhodlali potápět jen dva nejzkušenější. Vytvořili jsme tak nesourodou vzájemně se podporující dvojici podvodního fotografa na nádech a zkušeného instruktora přístrojového potápění s videokamerou.
Potápění na vraku Guvernøren (aka Governoren) navzdory podmínkám patřilo společně s potápěním pod ledovci v zátoce Paradise mezi to nejlepší, co jsme během naší letošní expedice v Antarktidě zažili.
Jan Kepič – 8.11. 2023
