29.11. 2020 – Milada: Úvodní seznámení s EMWL v reálném prostředí na nádech. EMWL konečně dorazilo. Úvodní seznámení ve vyhřátém bazénu by bylo ideální, ale je COVID a bazény jsou stále zavřené. Současná Milada není pro takové seznamování s EMWL úplně vhodná. Podmínky pro makro jsou na mělčinách díky silnému větru problematické a mokrý oblek také neposkytuje příliš komfortu pro dlouhé statiky v takto chladné vodě. Následují mé první praktické zkušenosti a dojmy.
- Obrazově … to je přesně ono, takto jsem si to představoval, když jsem před 2 lety zvažoval zkusit makro.
- Ergonomicky … ve vodě naprosto bez problémů a subjektivně jsem byl příjemně překvapen. Je to přesně nástroj na takovou práci. Sonda nejen, že nepřekáží, ale dokonale se kontroluje. Naprosto přirozené focení, kdy oko je na lomeném hledáčku. Pravá ruka na držadle, ukazováček na spoušti a palec na backfocusu. Levá ruka lehce podepírá a kontroluje pohyb sondy obdobně jako při focení s teleobjektivem na suchu. Ostření a autofocus … wow … naprosto parádní a naprosto bezchybný. Toto opravdu Edward Lai vychytal k dokonalosti. Samotný objektiv 60mm f/2.8 nepatří k mým oblíbeným a nikdy mi nepřirostl k srdci. Obtížně se mi s ním pracovalo a autofocus mi přišel pod vodou v kombinaci EM1X a makro portem skoro na hranici použitelnosti (pomalost, nepřesnost a neustálé hledání). Leica 45mm f/2.8 mi přišla v tomto ohledu o dost lepší i když ne stále ideální. Ovšem EMWL právě s mou neoblíbenou šedesátkou to je naprosto jiná muzika. Rychlý a velmi přesný autofocus. Právě ergonomie a spolehlivosti autofocusu jsem se u EMWL bál, ale byly to opravdu jen plané obavy.
- Příslušenství … konečně se začíná zhodnocovat investice do snootu i stativu. Ramena snootu (ReefNet snoot) bylo problematické v případě širokého makroportu nastavit. S EMWL je to paráda. Vše je přehledné a na první pohled je vizuálně jasné, kam přesně jsou snooty namířeny vůči středu záběru. Zalomený hledáček je v kombinaci s EMWL opravdu super věc, ale příště si místo nízkoobjemové dioptrické masky vezmu klasickou scuba dioptrickou masku, která díky velkým rozměrům půjde do lepšího „kontaktu“ s luxusně velkým hledáčkem.
- Odlesky objektivu (lens flare) … tak to je problém a je nutná sluneční clona. Tj. buď dokoupit nebo vytisknout na 3D tiskárně. Problém je to tak velký, že sluneční clona by měla být standardně dodávána s objective lens. V hlubší/temnější vodě to nejspíše problém nebude, ale na mělčinách to problém je. Zatím jsem zkoušel jen 100⁰ objektiv, ale dá se předpokládat, že v případě 130⁰ objektivu budou odlesky objektivu ještě horší a naopak v případě 60⁰ pravděpodobně nebude lens flare vůbec problém.
- Citlivost na nečistoty uvnitř EMWL … okolní voda se nachází ve 3 místech soustavy tedy mezi: makro portem a focusing unit, focusing unit a relay unit, relay unit a objective lens. Je to daň za modularitu systému přímo pod vodou (od ultra wide přes wide na narrow a super makro). Bublinky vzduchu se snadno odstraní, ale při potápění ze břehu obzvláště v naší sladké vodě je pravděpodobné, že nějaké ty nečistoty si někam uzavřete. V mém případě to vždy bylo na připojení EMWL k housingu tj. na rozhraní makro port a focusing unit.
Celkově jsem z EMWL opravdu nadšen a to i pokud „odečtu“ úvodní zapálení pro novou „hračku“. EMWL je opravdu něčím zcela novým, co posouvá existující bugeye o řád dále. Laowa 24mm má potenciálně problematickou světelnost f/14 a také je plně manuální. Starý INON bugeye (UFL-MR130 EFS60) má zase velmi kompromisní obrazovou kvalitu. Přiložené snímky jsou pouze ilustrativní z prvního praktického kontaktu a podmínky na mělčinách u břehu opravdu nebyly úplně přijatelné (viditelnost, vlny a velké množství nečistot ve vodním sloupci). Už se těším na vhodnější podmínky a zajímavější subjekty s EMWL.
Poznámka: Základní popis EMWL je například v tomto článku.