Slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) je malý mlž dorůstající cca 3 cm (v literatuře uváděno 3-5 cm a věk v rozptylu 2-19 let), jehož přítomnost ve vodních nádržích je hodnocena velmi rozporuplně.

Slávička je zařazena mezi 100 nejhorších invazivních druhů v Evropě. Svou schopností extrémní filtrace vody je z jednoho úhlu pohledu vnímána jako vítaný obyvatel vodních nádrží. Z jiného úhlu pohledu je ovšem velmi nevítaným hostem (nepůvodní druh na většině lokalit v ČR), který se relativně rychle šíří i rozmnožuje. Dokáže vytvářet rozsáhlé kolonie čítající i několik desítek tisíc jedinců na jeden metr čtvereční. V odborné literatuře je uvedena maximální hustota kolonií až 40 000 jedinců na metr čtvereční.

Pokud slávička pronikne do vodní nádrže, tak dokáže velmi rychle obsadit jakýkoliv pevný povrch. Přichycuje se na kameny, boky lodí, jakékoliv pevné substráty pod hladinou a typicky zde vytvoří svou kolonii.

Slávičky se bohužel přichycují i na stránky našich původních velkých druhů mlžů či dokonce vytvářejí pevné útvary jen vzájemným přichycením mezi sebou na schránky okolních sláviček. Kolonie sláviček dokáže přefiltrovat extrémní množství vody. Což na první pohled vypadá jako velmi výhodné a pro vodní plochy i přínosné.

Filtrací vody a zachytáváním planktonu získávají tyto mlži živiny. Výsledkem filtrace kolonií sláviček může být i průzračně čistá voda, která již však typicky díky podstatné redukci fytoplanktonu nemusí poskytovat dostatek živin pro původní druhy živočichů. Ti pak strádají či dokonce hynou. Příkladem nám mohou být i naše původní druhy mlžů a to zejména pokud se jim slávičky přichytí přímo na jejich schránky. Přítomnost slávičky má i jiné na první pohled méně jasné dopady na původní druhy. Například na rozmnožování Hořavky duhové, jejíž rozmnožování je přímo vázáno na škebli rybničnou.

Invaze – invazivní rak pruhovaný (Orconectes limosus) a slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha)

Slávička mnohotvárná je jednopohlavní a k oplození vajíček dochází ve volné vodě. Larvální planktonické stadium je typicky unášeno vodními proudy (případně se v dalším larvárním stádiu přichycuje na nohy vodních ptáků). Tímto způsobem slávička snadno snadno šíří a dále proniká i do různých technologických zařízení, kde se následně byssovými vlákny přichycuje k pevnému povrchu. V našich podmínkách je dobrým příkladem škodlivosti jí usazování uvnitř technologií malých vodních elektráren (např. Nové Mlýny).

My potápěči ji však zejména v našich silně eutrofizovaných vodách spíše vítáme jako možného posla příslibu čistší vody a lepší viditelnosti v budoucnu.

Jan Kepič – 21.7. 2016